J.Wolly: Psaní knížek je můj relax

Na svém kontě má Vojtěch Lachnit již tři tištěné knihy, v přípravě čtvrtou a nyní s vstupuje také s jednou z nich na trh s e-knihami. Tou knihou je Prázdninový deníček mažoretky Janies, kterou napsal pod pseudonymem Joly Wolly. Proč pod pseudonymem i více informací o knize se dočtete v níže zveřejněném rozhovoru.

Proč jste se rozhodl psát pod pseudonymem Joly Wolly?

Nepíšu všechny knížky pod pseudonymem, jen knížky pro děvčata a ženy. Obecně, něžné pokolení od dívek po ženy ve většině nemá rádo, když se kdokoliv s mužského pokolení pokouší nahlížet do jejich duší, šťourá se v jejich tématech, případně v příbězích a nedej bože ještě o tom píše. Chlapci a povšechně muži, když o nich píše žena, tohle zkousnou lépe. Nejsou na to tak citliví.

Proto si myslím, že použití pseudonymu tak neodrazuje něžné pokolení od čtení jejich vlastních příběhů a témat, kterým by jinak moc nevěřily, nebo se na ně dívaly s despektem. Tohle mám životem odpozorováno.

Kdy jste začal psát a tvořit příběhy?

V podstatě každý člověk, když se ve škole naučí psát, tak potom pořád něco píše. Od slohových prací ve škole počínaje a pokračuje to životem stále dál a dál, až třeba po vyplňování nějakých žádostí na úřadech. Každý má ohledně psaní nějakou tu životní zkušenost. Někomu psaní jako takové učaruje od mlada, něco napíše a pak toho nechá. U někoho je to právě naopak. Psaní jej ve škole moc nenadchlo, ale v průběhu doby k němu přeci jen získal náklonnost a potom si třeba zapisuje poznámky, které zúročí později. Někoho naopak nadšené psaní ze začátku utlumí natolik, že potom už nic nejenže nechce psát, ale ani číst.

Kam byste zařadil sebe a co bylo spouštěcím momentem pro nadšené psaní?

U mne to bylo s psaním od školy jako na houpačce. Tím hlavním spouštěcím momentem pro psaní byl takzvaný challenge, nebo-li výzva od vnoučka, kdy jsem zvedl, i když nerad, jeho hozenou pomyslnou rukavici a napsal pro něj knížku. Tu jsem sestavil a upravil z povídek které jsem měl odložené v šuplíku, potom k tomu něco málo povídek dopsal a vydal jako první moji knihu.

Co vše už jste napsal a co se dostalo k širšímu okruhu čtenářů?

První knížka má název „Moje Free Prázky“ a vyšla knižně v loňském roce po prázdninách. Nyní se připravuje její druhé upravené vydání a předpokládám, že bude vydána i jako e-kniha. Druhou knížkou napsanou pod pseudonymem, je knížka „Prázdninový deníček mažoretky Janies„, která vyšla knižně vloni na podzim a letos na jaře jako e-kniha. Třetí knížka byly pohádky pro děti a to Šeráček a Keprníček, které vyšly knižně na vánoce a které ilustrovaly samy děti. Mimochodem pohádky byly ihned rozebrány a nyní se jedná ohledně dotisku. Poslední knihou o ženách, napsanou opět pod pseudonymem už vloni, je tří generační román „Profesorka„, který čeká v korektuře na knižní vydání a možná, že se dočká vydání i v e-knihách. Uvidíme.

Aktuálně se o přízeň čtenářů pere Prázdninový deníček mažoretky Janies. Co byste o ní čtenářům prozradil?

Je to knížka, která je také psaná na základě challenge. Když jsem napsal knížku pro kluky, tak prý mohu napsat knížku i pro dívky. Zkusil jsem to a i když to nebylo ze začátku bez problémů, je z toho zajímavé čtení.

Tohle téma je rozhodně zajímavé a dává pohled do pubertálního období děvčat. Je to jakési jejich zrcadlo.

Jak kniha vznikala? Odráží skutečný základ nebo je námět zcela vymyšlený?

V příbězích jsou spojeny do jedné dějové linky současné životy tří pubertálních dívek a jak už jsem uvedl, je to vlastně knížka o nich samotných, a řekněme, že je to knížka napsaná na přání jedné z nich.

Jaké máte na knihu dosavadní ohlasy?

Co se týká knižního vydání „Mažoretky“, tak jsem žádný nepříznivý ohlas nezaznamenal, spíše naopak.

Co píšete v současné době a jaké máte tvůrčí plány do budoucna?

Knížky píšu pro radost hlavně dětem a mládeži. Tady člověk hned ví na čem je. Nejsem ale typ, který musí psát a vydávat jednu knížku za druhou.

V současné době mě napadlo nové téma pohádek, tak uvidím, kdy se k tomu psaní dostanu a kdy dílo vznikne.

Kdy Vás „líbá múza“? Máte oblíbený čas nebo místo pro psaní?

Píšu, když jsem v pohodě, nemusím na nic myslet, jen na téma knížky a pak to jde vlastně skoro samo.

Nesleduji kdy mne co líbá, nebo co na mne sedne, ale kdy mám téma a chvilku pro psaní.

Jaké je vaše soukromé povolání?

V současné době se zabývám video produkcí, takže jsem stále v pohybu a když nejsem v pohybu, tak sedím ve střižně, nebo koukám na produkované videa. Psaní knížek je vlastně takový můj relax a jsem rád, že se moje knížky líbí.

Jsi 1555. čtenář tohoto článku. Děkujeme.


Nechceš zde reklamu napořád jen za 70 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.